Pravděpodobnost, že vás někdo pozoruje, je přímo úměrná pošetilosti toho, co právě děláte.
Jaký je rozdíl mezi fikcí a reálným životem?
Fikce zní obvykle mnohem
uvěřitelněji.
Nejbezpečnější způsob, jak lhát, je říkat pečlivě zvolené pravdy.
Celebrity jsou vážně divné. Pracují jako mezci, aby je všichni znali, a pak pobíhají světem v kšiltovkách a se slunečními brýlemi, aby je nikdo nepoznal.
Podívej, koupila jsem ti kalendář. Teď jsou tvé dny spočítané.
Tramvaj: dopravní prostředek, který se pohybuje mnohem rychleji, když se ho
snažíte doběhnout, než když v něm sedíte.
Být kamarád je dnes celkem náročný úkol – musíte být zábavnější než iPhone.
Úsvit – způsob, jakým vám příroda říká, že jste měli jít do postele mnohem dřív.
Skutečná rodinná dovolená? To je když tatínek řekne: „Hele, když jsem byl
malý, existovala tu taková šikovná zkratka, zkusím odbočit doprava.“
I když děláte všechno úplně špatně, můžete se utěšit pomyšlením, že jste
dobří alespoň jako odstrašující příklad.
Písemky jsou církevním spiknutím, jak mezi mladými lidmi udržet sílu
modlitby.
Lupič vyloupí banku, hodí si pytel peněz přes rameno a chystá se odejít, ale
předtím se zeptá jednoho klienta poslušně ležícího na zemi: „Viděls, jak
přepadám tuhle banku?“
„Ano pane,“ odpoví zmatený klient. Lupič ho bez
otálení zastřelí.
„A co ty,“ obrátí se na jiného klienta, „tys mě viděl,
jak přepadám tuhle banku?“
„Já neviděl vůbec nic, pane, ale tady manželka
viděla všechno!“
Upřímně? Myslím, že překrytí elektrických zásuvek kouskem plastu můj dům proti dětem nezabezpečí.
Pravá láska nastává, když dva lidé sníží svá očekávání a standardy přesně na
tu správnou úroveň.
Dámské poprsí je trochu jako zářivé slunce. Když si vezmete hodně tmavé
brýle, můžete se dívat o něco déle.
Prý použijte kondom, zažijte bezpečný sex. Pcha. Kondom nekondom, přišel na nás její manžel a já teď mám čtyři zlomená žebra.
Budoucnost. Ten čas, kdy si přejete, abyste toho v téhle naší přítomnosti
bývali udělali daleko víc.
Posedlí skrblíci jako manželé za moc nestojí, ale jsou z nich prvotřídní předkové!
Vědci vymysleli vynikající a velice účinnou náplast na hubnutí. Je hodně
podobná náplasti proti kouření, má asi deset na pět centimetrů a lepí se
přímo přes pusu.
Amerika: Pokud má vaše země ropu, naprosto nutně potřebuje dodat mír a
svobodu.
Nikdy nezapomenu tátova poslední slova: „Aleši, mohl by sis prosím konečně
přestat hrát s tím lukem?!“
Jak poznáte, že je programátor extrovert?
Když s ním mluvíte, dívá se na
vaše boty.
Nějaký černoch se mě v knihovně zeptal, jestli nevím, kde je tu barevná
tiskárna.
Povídám mu, „Chlape, máme 21. století! Použij tiskárnu, jakou
chceš!“
„Rýže je vynikající volba, když máte opravdu velký hlad a chcete něčeho
sníst aspoň 2000 kousků.“ – Mitch Hedberg
„Tuhle jsem viděl reklamu, říkali: ‚Zapomeňte všechno, co víte o povlacích.‘ Tak jsem zapomněl. A byla to vážně veliká úleva! Pak se mi v té reklamě snažili prodat povlaky, ale já neměl tušení, co to sakra je.“ – Mitch Hedberg
Je 10 typů lidí. Ti, kteří znají binární kód, a ti, kteří ho neznají.
„Stalo se vám někdy, že jste už snědli půlku koně a najednou si řekli, no,
vlastně nemám zas až takový hlad, jak jsem si myslel?“ – Tim Vine
No a co, tak nevím, co to znamená ‚apokalypsa‘! To přeci není konec světa!
Thesaurus – báječné místo, kde můžete najít chytře znějící náhradu za slovo,
kterému by jinak lidé rozuměli.
„Omlouvám se, kdybyste měl pravdu, tak bych s vámi souhlasil.“
– Robin
Williams
Za panem Majerem přijde jeho soused a povídá: „Váš pes mi pokousal tchyni!“
Pan Majer je z toho celý špatný a omlouvá se a nakonec sousedovi smutně
nabídne finanční kompenzaci.
„Ale kdepak,“ usměje se široce soused, „moc
rád bych vašeho psa koupil!“
Tři muži, poněkud ztracení, letí nad pustinou v horkovzdušném balóně. Náhle
pod sebou vidí nějakého pána, tak začnou křičet: „Nevíte, kde jsme?“
Muž
se nadlouho zamyslí, a na poslední chvíli zakřičí: „Jste v horkovzdušném
balóně.“
„Hm, tak to byl matematik,“ povzdechne si jeden ze
vzduchoplavců. „Proč?“ „Protože jeho odpověď byla naprosto správná a měla
nulovou praktickou hodnotu.“
Jak se říká černochovi na Měsíci?
Přece kosmonaut, ty rasistický
prase!
Host si stěžuje v restauraci: „Jaktože tu nemáme
žádné židle?“
Číšník pokrčí rameny: „Je mi líto, ale chtěli jste
rezervovat stůl…““
Tuhle mi šéf napsal na skypu: „Potřebuju
rychle nějakej dobrej vtip, pošli mi něco!“
Já: „Nemůžu, mám plný ruce
práce!“
Šéf: „Dík, ten vůbec není špatnej!“
Vezmeme-li v úvahu, že hroznová šťáva je v podstatě jako krev hroznů, jsou vinaři něco jako hroznoví upíři?
Muž u zpovědi: „Otče, včera jsem zhřešil s osmnáctiletou dívkou.“
Kněz: „Vymačkej 18 citronů a vypij najednou všechnu jejich šťávu.“
Muž: „A to mě zbaví hříchu?!“
Kněz: „Ne, to tě zbaví toho
chlípného úsměvu!“
Je mi jedno, jestli jste hnědí, černí, žlutí, bílý, homo, hetero nebo
nerozhodní. Já nesnáším úplně každého.
Když se nemá jíst v noci, proč se tedy do každé lednice montuje světýlko?
Zeptal jsem se dcery, jestli neviděla moje noviny. Řekla mi, abych se probral, že prý žijeme v 21. Století, a podala mi svůj iPad.
Proč ne, proti iPadu ta moucha neměla šanci.
„Číšníku, ty řízky jsou hrozně cítit pivem!“
Číšník asi o metr poodstoupí
a zeptá se: „A co teď?“
Co řekl slon nahému muži?
To by mě zajímalo, jak se tímhle dokážeš
nakrmit.
Zloděj se vloupá do domu a chtivě prochází jednotlivé místnosti, když náhle
slyší: „Ježíš tě vidí!“ Málem se z toho počůrá, ale nikde nic, nakonec se
tedy rozhodne, že se mu to jen zdálo, a loupí dál. Vtom zase slyší: „Ježíš
tě vidí!“ Zase vyskočí až ke stropu, ale tentokrát uvidí klec s papouškem,
který na něj temně hledí. „Tys mě teda vyděsil, ptáku blbá!“ rozesměje se s
úlevou lupič. Pták se zahledí ještě temněji: „Ježíš je náš pitbul.“
Zvířátka v lese se konečně rozhodnou, že je to na nic, pořád v lese něco
přeskakovat, a pořídí si dřevěnou kadibudku. Všechna zvířátka na ní
pracovala, všechna zvířátka jsou velmi hrdá a zavážou se, že se o ni budou
skvěle starat.
Les je rázem mnohem příjemnější místo, dokud jednu sobotu
nepřijde ke kadibudce lev, král zvířat, a nezjistí, že někdo kadibudce
rozbil její luxusní okénko.
S řevem svolá všechna zvířata a chce vědět,
co o tom kdo ví.
„Já bych možná věděla,“ přihlásí se malá, chundelatá
lištička. „Šla jsem včera kolem, najednou se otevřely dveře, popadl mě
medvěd, vytřel si se mnou zadnici a prohodil mě oknem.“
Lev je rozlícený
doběla, ale přeci jen – medvěd. Rozhodne se tedy, že protentokrát – ale jen
protentokrát, to nechá být.
Ale příští týden – stejná situace. Rozkacený
lev svolá všechnu zvěř a opět se ptá, kdo o tom něco ví!
„Já bych možná
věděl,“ přihlásí se malý, huňatý zajíček. „Šel jsem včera kolem, najednou se
otevřely dveře, popadl mě medvěd, vytřel si se mnou zadnici a prohodil mě
oknem.“
Lev vidí rudě, ale dobře. Medvěd. „Naposled to nechávám být!“
zařve na shromážděná zvířátka.
Když jde kolem příští sobotu, kadibudka je
naprosto v troskách, všude samé třísky – boží dopuštění. „Kdo to byl???!!!!“
zařve lev na svolaná zvířátka.
Po chvilce zděšeného ticha se přihlásí
malý ježeček: „Prosím, já bych možná věděl…“
Dva turisté se ztratí v pustině a nedopatřením vyplaší obrovskou, velmi
hladovou pumu, která je bez otálení začne honit. S turisty to nevypadá
příliš dobře, dokud jeden z nich, již téměř bez dechu, vysloví prosbu Bohu:
„Pane, prosím, udělej z té pumy dobrého křesťana!“
Vrčení a zvuky
dopadajících tlap náhle utichnou, turisté se ohlédnou a vidí, že puma už je
nepronásleduje, ale klečí, přední tlapy sepnuté v modlitbě.
Udýchaně
se zastaví, když najednou uslyší, jak puma říká: „Děkuji ti, Pane, za toto
jídlo, které se chystám pozřít…“
V parku stojí dlouhá léta sousoší nahého páru a dělá lidem radost svou
krásou a láskou, kterou zobrazuje. Jednoho dne jde kolem kouzelná víla a
dojme ji, že jsou milenci navždy zobrazení tak, že se jejich rty nikdy
nedotknou, a rozhodne se jim za dlouholetou službu umění udělat radost.
Mávne kouzelným proutkem a sousoší na patnáct minut ožije. Oživlý pár si
navzájem beze slova s porozuměním pohlédne do očí a rychle zmizí do křoví.
Víla dojatě vzdychne.
Z křoví se záhy začne ozývat spousta šustění,
hihňání, zvuky zjevného potěšení…
Po patnácti minutách se pár s
blaženým výrazem vynoří z křoví a žena se vděčně usměje na vílu: „Děkujeme
vám za tento čas, vzácná paní, dokonce jsme se stihli i vystřídat v tom, kdo
bude ty zatracené holuby držet a kdo na ně bude kálet…“
Zazvoní zvonek a žena jde otevřít. Za dveřmi je velmi vystresovaný pán a
zkroušeně se omlouvá: „Je mi to hrozně líto, paní Hravá… vaše kočka mi
prostě vběhla pod auto a já… je mi to tak líto… já ji přejel. Moc rád bych
vám ji nahradil.“
Žena je chvíli překvapená, ale pak povzdechne: „No
dobře. Jak jste na tom s chytáním myší?“
Co je rozkošné, mazlivé a stále víc modré?
Štěňátko labradora, co
zadržuje dech.
Byl jsem v drogérii a paní mi nabízela nějaký intimní deodorant s citronovou
vůní. To dává smysl, citron se obecně k rybě hodí velmi dobře.
Ten zvláštně nejistý okamžik, kdy váš kamarád řekne, že obdivuje člověka, co
zabil Hitlera.
Žena mi odešla. Napřed jsem byl smutný, opuštěný a nevěděl, co si sám se
sebou počít. Ale pak jsem si koupil motorku, uspořádal velkou, divokou
party, poznal jiné ženy… Myslím, že žena nebude úplně nadšením bez sebe, až
se zas vrátí z práce.
Po letech osamění jsem konečně vypracoval geniální strategii. Budu
předstírat, že jsem gay. Nadělám si spoustu pohledných kamarádek, získám
jejich důvěru, ony mi o sobě řeknou úplně všechno a až nebudou mít naprosto
žádné podezření… PRÁSK! Ukradnu jim jejich přítele!
Další část
Zatraceně dobrých vtipů
Část 1 |
Část 2 |
Část 3 |
Část 4 |
Část 5 |
Část
6
