Ty nejlepší dlouhé vtipy
Manžel si všimne, že jeho žena nějak přestává slyšet a rozhodne se
konzultovat rodinného lékaře.
„Já jí to, pane doktore, nemůže říct takhle
napřímo, ona by se urazila, chápete,“ vysvětluje lékaři.
„Na určení
kvality sluchu je, pane Vehnoutku, velice jednoduchý trik,“ poradí lékař.
„Prostě se jí na něco zeptejte normálním hlasem, když od ní budete trošku
dál a když neodpoví, protože vás neslyšela, tak se o kousek přibližte a pak
zase a tak dále, dokud nenajdete vzdálenost, ze které vás slyší. Pak
uvidíte, jestli je na tom opravdu tak špatně a můžeme to řešit dál.“
Povzbuzený manžel tedy přijde domů a najde ženu v kuchyni u sporáku. Řekne
si, že je to skvělá příležitost, postaví se tedy do dveří za ní, aby ho
neviděla mluvit, a zeptá se: „Copak máme dneska k večeři, Janičko?“
Žádná odpověď. Přijde tedy blíž.
„Copak máme dneska k večeři, Janičko?“
Stále žádná odpověď. Přiblíží se ještě víc.
„Copak máme dneska k večeři,
zlato?“
Žena stále neodpovídá. Muž už je znepokojený tím, jak závažné to
s jejím sluchem je, a přiblíží se tak, že už stojí téměř vedle své ženy.
„Copak máme dneska k večeři, Janičko?“
„BOHA JEHO ADAME, ŘÍKÁM TI UŽ
POČTVRTÉ, MÁME KUŘE!“
Milující žena strávila celý svůj život péčí o svého muže.
Nyní, na
sklonku jejich společného života, je na tom její muž velmi špatně, už měsíc
občas upadá do kómatu, ale jeho žena věrně tráví dny u jeho postele,
připravena pomoci, posloužit, potěšit. Jednou se její muž probere a slabě na
svou ženu kývne, aby si přisedla blíž. „Marie, tys u mě byla v těch
nejhorších časech,“ zašeptá skomírajícím hlasem. „Když mě postřelil ten
myslivec, stálas při mně. Když jsme přišli o dům, bylas tam. Když mi začalo
chátrat zdraví, bylas mi po boku. Víš ty co, Marie?“
„Copak, můj
nejdražší?“ řekne Marie něžně.
„Začínám si říkat, jestli ty mi nenosíš
smůlu.“
Na olympiádě se spolu měli o zlato utkat sovětský a švédský zápasník.
Před utkáním probíral švédský trenér se svým svěřencem nejlepší strategii:
„Hlavně pracuj se všemi informacemi, které jsme o Igorovi získali. Vždycky
vyhraje tím svým preclíkovým chvatem. Jak jednou protivníka zauzluje, už se
z toho nikdy nedostane. Takže udělej všechno, aby tě do toho chvatu
nedostal, jinak na zlato zapomeň!“
Zápas má začít. Švéd s Rusem kolem
sebe chvíli krouží, párkrát se pošťouchnou. Pak se ale věci konečně
rozjedou, Švédovi už se téměř podařilo chytit Rusa do dvojitého Nelsona –
když vtom Rus chmátne, smýkne sebou a ouha – drží Švéda v preclíku. Švédský
trenér se na to nemůže koukat a schová hlavu do dlaní, všechno je ztracené,
davy šílí… když vtom přehluší všechny zvuky vysoké, šílené zaječení plné
bolesti a Švéd se s neuvěřitelnou mrštností a silou z preclíku vyprostí a se
zvířecí zuřivostí Rusa neskutečně rychle zpracuje, práskne s ním lopatkami o
žíněnku a drží, dokud rozhodčí nepotvrdí jeho naprosto nečekanou výhru.
Trenér je v šoku. Když konečně odpadnou všichni žadatelé o autogram,
novináři a spoře oděné krásky, vezme si svého svěřence stranou a zeptá se:
„Jak se ti to proboha Sörene podařilo? Z preclíku se ještě nikdy nikdo
nedostal!!”
Sören si vydechne. „Liame, tohle nesmíš nikdy nikomu říct,
ale když mě chytil, už jsem to málem vzdal, ale na poslední chvíli do mě
něco vjelo. Otevřu oči a koukám, že mám přímo před sebou kulky. Už jsem
neměl co ztratit, tak jsem z posledních sil natáhl krk a vší silou se
zakousl.“
Trenér má oči navrch hlavy: „Ježkovy voči! Takže tohle ho
vyřídilo?!“
„No, ne úplně. Nevěřil bys, kolik síly do tebe najednou
vjede, když sám sebe hryzneš do vajec.“
Newyorský právník zastupující velmi zámožného sběratele umění zavolal svému
klientovi a oznámil mu: „Danieli, mám dobré a mám špatné zprávy.“
Umělec
si povzdechl: „Krucinál, Same. Mám za sebou den nanic, napřed mi prosímtě
pověz tu dobrou.“
„Dnes jsem se sešel s tvojí ženou, která mi řekla, že
právě za 5.000 dolarů koupila dvě díla, ze kterých očekává minimálně 12 až
15 milionů zpátky. A myslím, že se neplete.“
„To je paráda,“ nadchne se
Daniel, „moje žena má opravdu skvělý čich na obchod! Tos mi opravdu udělal
radost. Teď snad ustojím ty špatné zprávy. Povídej.“
Právník se odmlčí.
„Ta díla jsou fotky tebe s tvojí sekretářkou.“
Rozrušená Laďka přijde na policejní stanici v doprovodu kamarádky Reginy
nahlásit zmizení svého muže. Policista začne vše sepisovat a zeptá se na
popis pohřešovaného.
Laďka popisuje velmi podrobně: „Je mu 37, má 180 cm,
tmavé oči, tmavé vlnité vlasy, atletickou postavu, váží 85 kg, má takový
měkký, hluboký hlas a báječně to umí s dětmi,“ vzlykne.
Šokovaná Regina
se k ní nakloní a sykne, „Laďko, co to meleš, vždyť Fanda měří 165, má pivní
mozol, pleš a na děti v jednom kuse huláká!“
„Já vím,“ sykne na ní Laďka,
„ale toho zpátky nechci!“
Jedeš autem, stálou rychlostí. Po levé straně máš sráz, po pravé straně
jede hasičský vůz, stejnou rychlostí jako ty. Za tebou letí blízko u země
letadlo a před tebou běží kachna velká jako tvoje auto, oba stejnou
rychlostí jako ty. Jak se z téhle zapeklité situace dostaneš?
Slezeš z
kolotoče, notore jeden.
Ošmrklovi se vydali k zubaři. Když je lékař pozval dovnitř, pan Ošmrklo
jasně naznačil, že velmi spěchají.
„Žádné drahé zdržovací hrátky,
doktore,“ prohlásil rozhodně, „žádné umrtvovací injekce, žádné rajské plyny,
nic takového. Prostě ten zub vytáhněte, ať můžeme rychle pokračovat dál.“
„Kéž by byli všichni moji pacienti tak odvážní a odhodlaní jako vy, pane
Ošmrklo,“ pokýve dentista uznal, „jak si přejete. A kterýpak zoubek budeme
trhat?“
Pan Ošmrklo se obrátí na svou ženu a pobídne: „Ukaž mu ten svůj
bolavý zub, zlato.“
Tři muži se po smrti ocitnou v pekle a pěkně je to štve. „Přeci jsme
nebyli takoví syčáci?“ přemítají společně, „musí být nějaký způsob, jak se
odsud dostat!“
Vtom se zjeví Satan a prohlásí: „Ale samozřejmě! Pokud
vydržíte deset šlehů mým speciálním bičem, jste volní! A protože jsem dnes v
dobré náladě, nechám vás vybrat si štít, kterým se můžete před mým bičem
ochránit.“
Muži se potěší. To dají!
První muž přistoupí, rozhlédne se
a vybere si velmi robustně vyhlížející balvan, který si připevní na záda.
„Tak do toho,“ procedí zaťatými zuby.
Satan se napřáhne: „JEDNA!“
PRÁSK!
Balvan se okamžitě rozlomí vejpůl.
„Do háje, tohle ne!“
roztřese se muž, „zůstávám!“
Satan se ušklíbne a zeptá se sladce: „Tak
kdopak je další na řadě?“
Druhý muž přistoupí a připraví se, bez jakékoli
ochrany.
„Jsi si jistý?“ zeptá se Satan.
„Vycvičil jsem své tělo i
ducha, abych dokázal zvládnout jakoukoli bolest. Žádný štít nepotřebuju.“
„Jak myslíš, chlapče,“ napřáhne se Satan: „JEDNA!“
PRÁSK
Muž sebou
cukne, je zjevné, že ho bičování skutečně bolí, ale zůstane stát.
Satan
se zatváří podrážděně, napřáhne se ještě víc a zvolá: „DVA!“
PRÁSK!
Muž opět zůstane stát a navzdory zjevné bolesti vydrží všechny rány bičem.
Když Satan skončí, muž je zjevně na pokraji sil, ale šťastný. Satan se
zamračí: „No fajn, to jsi zvládl. Blahopřeju. Ty, třetí, jsi na řadě. Co si
vybereš jako štít?“
Třetí muž se rozhlédne a zhodnotí své možnosti:
„Myslím, že si vyberu toho druhého chlapíka.“
Další část
Dlouhatánských vtipů
Část 1 |
Část 2 |
Část 3 |
Část 4 |
Část 5
Část 6